Velká fašistická rada
Velká fašistická rada (Gran consiglio del fascismo, doslova „Velká rada fašismu“) byl hlavní orgán Mussoliniho fašistické vlády v Itálii. Rada, která měla a uplatňovala velkou moc nad institucemi státu, byla vytvořena jako orgán Národní fašistické strany v roce 1923 a státním orgánem se stala 9. prosince 1928. Rada se obvykle scházela v paláci Palazzo Venezia v Římě, který byl také sídlem hlavy italské vlády.[1] Rada zanikla v roce 1943 poté, co odvolala Benita Mussoliniho z funkce italského předsedy vlády.
Členové
[editovat | editovat zdroj]Členové rady byli vybíráni především z řad předáků (gerarchi) fašistické strany, ale i z dalších institucí nebo Mussoliniho osobním výběrem. Pokud 25. července 1943 hlasovali o návrhu na sesazení Mussoliniho, je také vedle jejich jména uvedeno, jak hlasovali.
Předseda vlády a vůdce (duce)
[editovat | editovat zdroj]Portrét | název (Rok narození–úmrtí) |
ve funkci | hlasování 25. července 1943 | |
---|---|---|---|---|
Benito Mussolini (1883–1945) |
9. prosinec 1928 |
25. červenec 1943 |
Sesazen |
Kvadrumvirové
[editovat | editovat zdroj]Portrét | název (Rok narození–úmrtí) |
ve funkci | hlasování 25. července 1943 | |
---|---|---|---|---|
Italo Balbo (1896–1940) |
9. prosinec 1928 |
28. červen 1940 |
Zemřel v úřadě | |
Michele Bianchi (1883–1930) |
9. prosinec 1928 |
3. únor 1930 |
Zemřel v úřadě | |
Emilio De Bono (1866–1944) |
9. prosinec 1928 |
25. červenec 1943 |
Ano | |
Cesare Maria De Vecchi (1884–1959) |
9. prosinec 1928 |
25. červenec 1943 |
Ano |
Parlament
[editovat | editovat zdroj]Předseda senátu
[editovat | editovat zdroj]Portrét | název (Rok narození–úmrtí) |
ve funkci | hlasování 25. července 1943 | |
---|---|---|---|---|
Tommaso Tittoni (1855–1931) |
9. prosinec 1928 |
29. leden 1929 |
||
Luigi Federzoni (1878–1967) |
29. duben 1929 |
2. březen 1939 |
||
Giacomo Suardo (1883–1947) |
15. březen 1939 |
25. červenec 1943 |
Zdržel se hlasování |
Předseda Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]Ministři
[editovat | editovat zdroj]Zemědělství a lesnictví
[editovat | editovat zdroj]Korporace
[editovat | editovat zdroj]Portrét | název (Rok narození–úmrtí) |
ve funkci | hlasování 25. července 1943 | |
---|---|---|---|---|
Benito Mussolini (1883–1945) |
9. prosinec 1928 |
12. září 1929 |
Předseda vlády a Duce | |
Giuseppe Bottai (1895–1959) |
12. září 1929 |
20. červenec 1932 |
||
Benito Mussolini (1883–1945) |
20. červenec 1932 |
11. červen 1936 |
Předseda vlády a Duce | |
Ferruccio Lantini (1886–1959) |
11. červen 1936 |
31. říjen 1939 |
||
Renato Ricci (1896–1956) |
31. říjen 1939 |
6. únor 1943 |
||
Carlo Tiengo (1882–1945) |
6. únor 1943 |
19. duben 1943 |
||
Tullio Cianetti (1899–1976) |
19. duben 1943 |
25. červenec 1943 |
Ano |
Finance
[editovat | editovat zdroj]Zahraničí
[editovat | editovat zdroj]Portrét | název (Rok narození–úmrtí) |
ve funkci | hlasování 25. července 1943 | |
---|---|---|---|---|
Benito Mussolini (1883–1945) |
9. prosinec 1928 |
12. září 1929 |
Předseda vlády a Duce | |
Dino Grandi (1895–1988) |
12. září 1929 |
20. červenec 1932 |
||
Benito Mussolini (1883–1945) |
20. červenec 1932 |
9. červen 1936 |
Předseda vlády a Duce | |
Galeazzo Ciano (1903–1944) |
9. červen 1936 |
6. únor 1943 |
||
Benito Mussolini (1883–1945) |
6. únor 1943 |
25. červenec 1943 |
Předseda vlády a Duce |
Vnitro
[editovat | editovat zdroj]Portrét | název (Rok narození–úmrtí) |
ve funkci | hlasování 25. července 1943 | |
---|---|---|---|---|
Benito Mussolini (1883–1945) |
9. prosinec 1928 |
25. červenec 1943 |
Předseda vlády a Duce |
Spravedlnost a náboženské záležitosti
[editovat | editovat zdroj]Tisk a propaganda
[editovat | editovat zdroj]Portrét | název (Rok narození–úmrtí) |
ve funkci | hlasování 25. července 1943 | ||
---|---|---|---|---|---|
Galeazzo Ciano (1903–1944) |
23. červen 1935 |
11. červen 1936 |
|||
Dino Alfieri (1886–1966) |
11. červen 1936 |
27 May 1937 |
|||
Ministr populární kultury | |||||
Dino Alfieri (1886–1966) |
27 May 1937 |
31. říjen 1939 |
|||
Alessandro Pavolini (1903–1945) |
31. říjen 1939 |
6. únor 1943 |
|||
Gaetano Polverelli (1903–1945) |
6. únor 1943 |
25. červenec 1943 |
Ne |
Veřejné školství
[editovat | editovat zdroj]Předseda Královské akademie
[editovat | editovat zdroj]Portrét | název (Rok narození–úmrtí) |
ve funkci | hlasování 25. července 1943 | |
---|---|---|---|---|
Tommaso Tittoni (1855–1931) |
28. říjen 1929 |
16. září 1930 |
||
Guglielmo Marconi (1874–1937) |
19. září 1930 |
20. červenec 1937 |
Zemřel v úřadě | |
Gabriele D'Annunzio (1863–1938) |
12. listopad 1937 |
1. březen 1938 |
Zemřel v úřadě | |
Luigi Federzoni (1878–1967) |
21. duben 1938 |
25. červenec 1943 |
Ano |
Předseda Zvláštního soudu pro obranu státu
[editovat | editovat zdroj]Portrét | název (Rok narození–úmrtí) |
ve funkci | hlasování 25. července 1943 | |
---|---|---|---|---|
Guido Cristini (1895–1979) |
9. prosinec 1928 |
28. listopad 1932 |
||
Antonino Tringali-Casanova (1888–1943) |
28. listopad 1932 |
25. červenec 1943 |
Ne |
Další členové
[editovat | editovat zdroj]- Dále byli v Radě zastoupeni ředitelé korporací, průmyslníci, pracovníci v zemědělství, dělníci v průmyslu a rolníci.
- Tajemník Národní fašistické strany byl zároveň tajemníkem Rady.
- Různé další členy vybíral sám Mussolini, a sice vždy na dobu tří let.
Pravomoci rady
[editovat | editovat zdroj]Rada v zásadě měla tyto pravomoci:
- Pravomoc vybírat poslance fašistické strany, jmenovat tajemníka strany a další předáky, schvalovat stanovy strany a řídit politiku strany.
- Pravomoc vybírat nástupnickou linii krále včetně volby následníka trůnu, stanovovat práva krále, pravomoc volit možné nástupce předsedy vlády, pravomoc určovat funkci a členství ve Velké fašistické radě, Senátu, Poslanecké sněmovně, pravomoc rozhodovat o právech a pravomocích předsedy vlády, o mezinárodních smlouvách a zahraniční politice.
Zasedání Velké rady svolával sám předseda vlády a všechny dekrety a zákony vstupovaly v platnost až po jeho souhlasu. Na rozdíl od vůdcovského principu v nacistickém Německu (neomezená moc diktátora)) si Velká fašistická rada ponechala pravomoc doporučit italskému králi odvolat předsedu vlády z funkce. Protože všechny ostatní vládní instituce byly podřízeny fašistické straně, byla Rada jedinou kontrolou Mussoliniho moci.
Svržení Mussoliniho
[editovat | editovat zdroj]Spojenci vstoupili na Sicílii v červenci 1943. Člen Velké rady Dino Grandi navrhl vyslovit nedůvěru Mussolinimu jako vůdci Rady a strany. Hlasovalo se v noci z 24. na 25. července 1943 a návrh byl schválen 19 hlasy pro, 8 proti a jeden se zdržel hlasování. Mezi 19 hlasy o nedůvěře byli hlasy Mussoliniho zetě Galeazza Ciana, který byl bývalým ministrem zahraničních věcí, a vlivného maršála Emilia De Bono.
Následujícího dne se král Victor Emmanuel setkal s Mussolinim a sdělil mu, že jako předseda vlády povede Itálii generál Pietro Badoglio. Mussolini byl okamžitě po setkání zatčen.[2]
V září 1943 byl Mussolini německým komandem osvobozen z vězení a znovu získal moc v severní Itálii. 8. ledna 1944 nechal ve Veroně zatknout Ciana, De Bona a tři další a obvinil je z velezrady. O tři dny později byli popraveni zastřelením.[3][4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Council of Fascism na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781451642599.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780340981733.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 0803266227.